Discussion:
The Origin of the Hmong Qeej (Lusheng)
(too old to reply)
30Xyoo
2006-01-25 20:08:01 UTC
Permalink
Greeting:

Various origin depicted the Hmong Qeej (Lusheng). One that I knew of
was that when Chi You's people were defeated and driven southward, they
had to travel at night. To make sure that all groups stay intacted and
not detacted by the imperial soldiers, the individual flute (ntiv qeej)
were deviced to be blown to show everyone of where their where about.
When settled further down south the wooden base (taub qeeg) was created
and united all pieces to gether in producing the melody of the Qeej as
a unit. The pieces were named after the six sons of Chi You or
supposedly the Hmong Deity then.

Most importantly, I would like to also know the history of the Thai,
Lao, and Cambodia reed pipes as well....

Please share your insights on this...
Dr. Pao H. Lee
2006-01-25 20:56:04 UTC
Permalink
30Xyoo.

Since you know, please share your opinions, I would like to learn from
you. This is the first time I hear about that the Qeej is the symbol
of Txiv Yawg 6 sons.

Pao
Ncaimtseemnco
2006-01-26 00:51:05 UTC
Permalink
30xyoo,

Qhov no koj piam txog kuv nyuam qhuav paub xwb. Kuv kuj tsis tau paub
zoo txog qeej qhov origin thiab. Tab sis kuv kuj tau kawm qeej thoob
lawm. Kuv tau mus kawm 4, 5 tug kws qeej diam. Kuv kuj nug ntau yam
txog Hmoob rab qeej thiab cov zaj qeej. Muaj coob tus lawv kuj nyias
piav nyias ib yam tsis koos kas. Tab sis muaj 1 tug kuj piav tau mloog
muaj logic thiab. Tus no nws muab zaj ntiv qeej paiv tau hais lus.
Zaj Ntiv qeej mas yeej tsis muaj leej twg paiv tau ua lus, tsuas yog
qog tau cov suab xwb. tab sis tus no ho paiv tau hais ua lus. Cov lus
nws paiv ntawm zaj ntiv qeej mas yog hais txog cov npe ntawm cov 6 ntiv
qeej, pib li cas thiab tsuab li cas. Mloog cov lus kuj muaj logic
kawg. Tsis tas li nws hais tias tus tsim rab qeej thaum ub mas muaj
lub npe hu ua "Maum Xees" no. Tom qab tus yawg Maum Xees no tuag tag,
Hmoob thiaj li pheej tshuab qeej hais tias, "Teg Maum Xees, teg maum
xees" no. Niaj hnub niam no yog peb yuav tshuab ib zag qeej mas peb
yuav tsum tau tshuab lo lus Teg Maum Xees, Teg Maum Xees no tag mas peb
mam tshuab zaj qeej mus. Qhov no yog ua ib qho kom sawvdaws nco hais
tias yawg Maum Xees yog tus tsim rab qeej no xwb. Ho hais txog qhov
muab cov ntiv qeej xyoob ntawm tig tog paus rau saum es ho muab tog
ntsis tig rau nram lub taub qeeg, qhov no mas vim hais tias yuav tsum
tig li no es thaum tshuab cov qeej tuag rau tus neeg tuag ntawd, dab
thiaj paub cov lus tias hais li cas no. Lub ntsiab ces yuav tsum tig
li no es thiaj nrog dab txuas tau lus no.

-Cha.
Post by 30Xyoo
Various origin depicted the Hmong Qeej (Lusheng). One that I knew of
was that when Chi You's people were defeated and driven southward, they
had to travel at night. To make sure that all groups stay intacted and
not detacted by the imperial soldiers, the individual flute (ntiv qeej)
were deviced to be blown to show everyone of where their where about.
When settled further down south the wooden base (taub qeeg) was created
and united all pieces to gether in producing the melody of the Qeej as
a unit. The pieces were named after the six sons of Chi You or
supposedly the Hmong Deity then.
Most importantly, I would like to also know the history of the Thai,
Lao, and Cambodia reed pipes as well....
Please share your insights on this...
l***@lycos.com
2006-01-26 06:12:58 UTC
Permalink
Kuv tau nyeem ib phau magazine China Pictorial back in the 80's mas kuv
tsuas paub hais tias rab qeej no thaum nws yuav tshwm sim los muaj ib
tug yawg nws nyob nyob hauv tsev txawm muaj ib tug me noog xiav xiav ya
plaws los tsaws ntua ntawm tus yees nthab ces txawm quaj tau 6 lub suab
zoo-z mloog li rau ntiv qeej ces tus noog txawm ya lawm. Cov suab no
txawm tsis ploj ntawm tus yawg no lub cim xeeb ces nws niaj hnub xav
nws thiab li mus txiav cov nplaim qeej los sib dhos ua tau rab qeej ces
txawm zoo li tej neeg ua neeb muaj tus tsheej xeeb qhia kom nws tshuab
li cas rau li cas ces rab qeej thiaj muaj noojneej thaum ntawd los
lawm. Raws li kuv nco mas rab phau ntawv tsis teev tus tsim ntawd lub
npe thiab tsis muab approximate time lub sijhawm tsis rab qeej.

Nom
30Xyoo
2006-01-26 15:29:28 UTC
Permalink
Coj boj yaig,

Ua tsaug rau nej cov lus teb. Qhov no qhia tau tias yog peb tsis tawm
tswv yim ces peb ib tug yeej yuav muaj ib zag. Tiam sis yog peb tuaj
sib tawm tswv yim li no lawm ces yeej yog qhov zoo xwb.

Hais txog ntawm qhov kuv piav no ces yog cov xib fwb (professors) Hmoob
Suav piav qhia kuv. Qhov no ib nyuag txaus ntseeg vim nws tsis muab coj
mus lo rau kab noog tsiaj txhu los yog dab ub dab no. Cov ntsiab lus
ces muab hais zoo xws li tej yam peb Hmoob yeej muaj peev xwm ua tau.
Nws zoo raws li peb lub nej maub khiav rog tsaus ntuj tuaj rau nram
Niam Dej Khoom (Mekong) yuav tuaj mus rau Thaibteb.

Yog no kuv thiaj xam tau lawm tias yeej yog. Li no ziag no peb Hmoob
thiaj siv cov suab qeej no rov taw kev rau peb cov ntsuj mus cuag poj
koob yawm txwv rau pem Tuam Tshoj rau pem dej dag. Vim thaum ub cov
suab qeeg no thiaj yog cov suab coj peb khiav pev los...

Tiam sis nov ces yog kuv li ib leeg me nyuam Hmoob tsis paub qab hau
tej lus cev xwb. Ua ntej ib lo lus twg yuav siv tau ces yuav yog peb
feem coob ib tsoom boj yaig Hmoob pom zoo thiab siv lawm mas thiaj hais
tau tias yog. Vam tias nyaj nej yuav suav khaws tau qhov zoo xwb yuav
tsis lees nco qhov phem qhov tsis yog tseeb.

Ua tsaug!
l***@yahoo.com
2006-01-26 20:24:22 UTC
Permalink
Cov yawg,

Kuv yeej qhuas hais tias nej kuj yog txhawj thiab xav paub Hmoob lub
keeb kwm kawg nej tej tug thiaj li siv sij hawm mus kawm saib Hmoob tej
txuj tej ci yog xub xub tawm qhov twg los. Txawm tus nim yuav hais li
cas los yeej muaj logic thiab zoo li txaus ntseeg tas tas. tiamsid kuv
ho xav li nram no:

Kuv tsis yog ib tug kws txawj txawj qeej tiamsid kuv yeej kawm qeej
thoob thiab ua txiv qeej rau ntees tuag ntau ntau zaus hauv peb sab
roob tej zos nyob ua ke. Kuv yawg nws yawg yog yug nyob suav teb. Kuv
yawg txiv yog thawj tug me nyuam yug nyob hauv nplog. Kuv yawg hais
tias lawv yawg yog ib tug neeg txawj qeej heev thiab. Vim kuv kuj tsis
tau noog meej meej hais tias rab qeej yog leej twg tsim thiab lub hauv
paus yog li cas tiag, tiamsid kuv yawg yeej paub paub vim ua li cas
Hmoob ho siv rab qeej. Rab qeej ib txwm li kuv yawg paub mas yeej tsis
yog tsim los ntawm 6 tus son li 30xyoo hais. Kuv yawg hais tias thaum
ib tug neeg tuag lawm, mas nws tshuav nws tus ntsuj tus plig xwb.
Txawm koj yuav hais lus nrov thiab zoo npaum li cas los tus plig tsis
hnov li lawm. Hmoob ntseeg tau hais tias rab qeej thiaj yog ib yam
yuav txuas tau lus neej rau lus dab xwb. Cov zaj qeej txhua txhua zaj
yeej muaj lub ntsiab lus thiab cov lus li zaj nkauj ntag tiamsid yog
muab hais ua lus tiag ces tus tuag yeej tsis paub thiab tsis hnov li.
Yuav yog rab qeej lub suab xwb mas tus tuag thiaj txhais tau cov lus.
Qhov no mas yog kuv yawg piav xwb ov. Niaj hnub no kuv tuaj rau teb
chaws no kuv txawm txawj qeej los kuv tsis ntseeg li ntawd lawm thiab.
Thaum ub yus nyob pem roob xwb hnov tej laus qhia li mas yus kuj ntseeg
kawg kiag.

Ntxiv ntawd rab qeej yuav tsum muaj rau ntiv los ua rau lub suab txawv
mas thiaj li muab coj los mix hais tau ib los lus hmoob meej. Tsis tag
li qhov koj pos ob nti ua ke tiamsid thaum koj tshuab twb yog ib lub
suab lus txawv dua thaum koj nqus lawm. Nws tsis yog los ntawm rau
leej tub thiab yawg Maum Xees li Cha piav ntawd thiaj muab khaws coj
los ua qeej. Tshuab qeej yeeej tsis lam xub xub tshuab 'teg maum xees,
teg maum xees' ua ntej li Cha hais. Los lus "teg maum xees' no mas nws
pib thaum koj yuav tshuab noob nrws mas xub xub pib koj thiab li tshuab
hais tias "tog maum maum xees, tog maum xees' li no ob zaug mas koj mam
pib tshuab cov lus zaj noob nrws mus. Nws yog ib qho pib noob nrws es
koj nim yuav yog hmoob rooj teb twg tshuab qeej los yog kuv paub qeej
ib yam ces kuv yeej paub hais tias koj tshuab noob nrws lawm thiab kuv
thiaj ntau lub nruas yog raws zaj qeej xwb.

Nej yuav mus taug lub origin txog qhov twg los yog nej yuav get
confused raunej xwb. Qhov tseeb yog Hmoob yeej tsim rab qeej los siv
pam neeg tuag xwb. Peb teb chaws kuv yeej hnov ntau tus txiv qeej muab
qeej tshuab li raj nplaim thiab xim xaus, nws yeej nrov tsi zoo mlog
thiab kho siab li raj nplaim thiab lub xim xaus ua. Yog li tej
instruments hmoob muaj no nws muaj nws ib qho purpose los siv. Nej
tsis txhob lam muab logic li ub li no nws tsis muaj meaning lawm. Yog
xav paub ces kawm cov ntsiab lus tshuab qeej hauv hais tias yog hais li
cas. Muab piv hais tias zaj xub yog tshuab ua dab tsi. Peb sab teb
chaws mas zaj xub yog tshua ua noob nrws, thiab zaj xub tuag mas tshuab
quas qeej tshais qeej hmo, qeej cov siav nyuj, qeej tsa nees etc...
Tsis tag li tej laus qhia peb mas kev tawg qeej mas yuav kom zoo zoo
tawg nrawm nrawm mas yuav yog thaum koj tshuab zaj xub vim nws cov ntiv
pos los nrawm thiab cov lus hais hauv tsis muaj lub ces tawg tau phim
phim. Nyuj tos lov mas yog siv quas thiab xaus every zaj qeej ntiv,
nooj nrws, etc..

Kuv yeej to taub nej xav paub lub origin, tiamsid qhov nrhiav tau ntawd
kuv xav nws tsis yog qhov origin li.
y***@hotmail.com
2006-01-26 20:36:37 UTC
Permalink
Ligl,

koj tsis lees lub origin tiam sis koj twb ho pom thiab txais tau tias
koj caj ces yog los pem tuam tshoj los no ne. txawm li cas los peb tej
tswv yim sib tawm hauv no yeej yuav muab hais tsis tau tias yuav yog ib
yam dab tsis rau peb coj los siv li. Tsuas yog lus tham pem kom ncua
hnub ncua nyoog xwb.

tiam sis thov nco tias peb hmoob li keeb kwm tsis yog pib ntawm teb
chaw cob tsib los yog ntawm lub xeem yunnan xwb. peb Hmoob keeb kwm lis
xwm pib puag pem qaum teb chaw suav los nawb....

ua tsaug rau qhov nej pab kuv kawm txog ntau yam hnub no.
Xejthim
2006-01-26 22:08:32 UTC
Permalink
Post by y***@hotmail.com
tiam sis thov nco tias peb hmoob li keeb kwm tsis yog pib ntawm teb
chaw cob tsib los yog ntawm lub xeem yunnan xwb. peb Hmoob keeb kwm lis
xwm pib puag pem qaum teb chaw suav los nawb....
Hehehee......yog lawm ov. Noob neej Hmoob ces yeej yog xub xub pib kiag
puag qaum teb mam nqis los rau qab teb thiaj tawm los rau nram Nplog
teb mas.
Ncaimtseemnco
2006-01-26 22:44:09 UTC
Permalink
Ligl and others,

Qhov kuv piav ntawd, kuv tsuas yog tham txog qhov kuv hnov cov xibhwb
laus piav rau kuv xwb. Kuv tseem tsis tau ntseeg li lawv piav thiab.
Vim peb Hmoob tsis muaj ntaub ntawv sau txog peb tej keeb kwm tseg,
niam no peb thiaj tsis paub qhov tseeb txog peb tej keeb kwm meej lawm.
Ib tug piav ib yam tsis koos kas li kuv tau hais los. Hais txog cov
zaj qeej nuj nrws (noob nrws as you said) ntawd los yeej tsis yog qhov
tseeb lawm thiab. Lo lu "nuj/noob nrws" no raws li kuv xav, nws tsis
yog lub npe ntawm cov zaj qeej. Nws tsuas yog ib lo lus qog los ntawm
qhov pib zaj qeej xwb. For example, qeej tuag mas lub npe tiag tiag hu
ua "qeej tsuj xwm." Cov zaj nkauj hais rau hauv ntees tuag mas kuj hu
ua "Nkauj" no thiab xwb. Ho Txiv Xaiv mas hu ua "Xim" no. Tab sim
Hmoob poob lub npe ntawm cov qeej ua si lawm. Hmoob ci li lam hu hais
tias "qeej Nuj/noob nrws" los ntawm lub suab pib zaj qeej xwb.

Tam sim no ho los piav txog lo lus "Nuj/Noob nrws" no ntxiv. Lo lus no
los nyias kuj hais nyias ib yam thiab. Ib cov hais tias, "Teg/tog/tuag
maum xees", ib cov hais tias, "tuag nuj/noob nrws", ib cov hais tias,
"Ib nuj qeeg", etc.. Raws li kuv xav Hmoob yeej tsis paub meej txog
qhov tseeb lawm ces Hmoob ci li qog lub suab hu lawm xwb. Raws li kuv
xav mas lo lus no tiag tiag yog hais tias, "Tig los seev, tig los seev,
kuv yuav nqua, kuv yuav hais" no nawb. Vim li cas thiaj hais li no.
Vim thaum peb tshuab ntiv los yog xub mas peb pheej tawg thiab tshuab
tsis muaj ib lo lus meej li ces thaum peb yuav tig los muaj tshuab cov
zaj qeej ua si ces thiaj yuav tsum tau hais tias, "tig los seev."
Txhais tau hais tias tawg qeej tag lawm ces yuav tiag los seev suab
hais ua lus no nav. Thaum hais "Tig los seev tag ces thiaj li hais
ntxiv mus hais tias, "kuv yuav qhua, kuv yuav hais." Txhais tau hais
tias yuav los nquav hais cov lus lawm no nav.

Qhov no nws tsuas yog kuv xav xwb. Tsis tau hais tias yog qhov origin
no nawb. Tham li no xwb lwm zaum mam ho tham lwm yam ntxiv.

-Cha.
Ncaimtseemnco
2006-01-27 01:13:36 UTC
Permalink
Kuv yuav rov qab los piav ntxiv. Hmoob los lus hais tias, "ib rab teb
ib tsa txuj." Lo lus no ces twb yog ib lo lus qhia rau peb hais tias
Hmoob tsis paub qhov tseeb lawm. Nyias tau nyias ua lawm xwb. Raws li
cov laus, hais txog zaj qeej "Xub" mas muaj 2 zag. Ib zag mas yog xub
loj, zaj no ib co hu hais tias xub ntaus caug. Zaj no tshuab quas cov
qeej tsuj xwm. Ho zaj xub me mas tshuab nrog cov qeej nuj nrws los tau
hos tshuab mus tos hauv qhua los tau, thiab tshuab nrog rau cov qeej
nyuj dab los tau. Ho hais txog qhov cai "tuag luav." Lo lu tuag luav
no yog ib lo lus qog thiab xwb. Tiag tiag mas nws yog ib nqe qeej los
yog ib lub suab qeej cai xwb. Tseem tshuav pluas thiab ntiv tshooj
los yog tshooj ntiv. Tej no kuv yuav tsis piav lawm.

Raws li kuv xav mas qeej yeej yog Hmoob ib yam cuab yeej tsim los
tshuab rau tus tuag vim Hmoob yeej muaj cov zaj qeej, tsis hais qeej
tsuj xwm thiab qeej plig, lawv yeej muaj qib muaj duas. Kuv pom hais
tias nws yeej muaj logic lawm. Nov qhia tau hais tias qhov purpose
ntawm rab qeej yeej yog tsim los siv rau ntees tuag xwb tiag, tab sis
tom qab no Hmoob kuj muab coj los siv ua kev lom zem lwm yam lawm thiab
xwb. Tej no yog txua rau lawm xwb.

Tab sis kuj muaj ntau yam hais txog qeej es kuv pom tsis make sense los
yog tsis muaj logic:

1. Zaj qeej lwm qab nruag twb hais tias, "koob npliag kab sis zaug
yuav mus lwm qas zug/nraim ntxwj nyoog tub tuag" no tab sis ua cas ho
mus lwm tus niag pa nruas. Kuv xav tias thaum ub yeej yog mus lwm tus
tuag, tab sis Hmoob tsis tau luag ces tom qab no Hmoob ci li muab ib
niag pa coj los ib rau lub niag nruas cea lwm tus pa ntawd lawm xwb.

2. Yog zaj qeej tu siav. Tiag tiag zaj qeej no tsis yog qeej tu siav,
nws yog qeej xa los yog taw kev coj tus tuag tus plig mus cuag poj cuag
yawm. Raws kuv xav zaj qeej no tsis yog muab tshuab ua ntej. Tiag
tiag yog tshuab ua zaj kawg tib 2, tshuab tag nrho ces tshuab kiag zaj
sawv kev mas thiab muaj logic.

3. Zaj qeej lwm qab nruag rov qab. Zaj no tiag tiag nws yog ib nqe
ntawm zaj qeej zais roj zais hneev xwb. Nws cov lus tsis hais txog
qhov lwm tub tuag rov qab lawm. Tab sis ua cas Hmoob ho mus lwm tus pa
nruas dua thiab. Tiag tiag mas yuav tsum yog mus tshuab rau ntawm tus
ncej tas xwb vim cov lus hauv yog hais txog los zais roj zais hneev rau
tus nce tas thiab nce nruas xwb.

Tham li no xwb. Lwm zaus mam tham ntxiv.

-Cha.
f***@gmail.com
2019-08-07 13:13:20 UTC
Permalink
Post by 30Xyoo
Various origin depicted the Hmong Qeej (Lusheng). One that I knew of
was that when Chi You's people were defeated and driven southward, they
had to travel at night. To make sure that all groups stay intacted and
not detacted by the imperial soldiers, the individual flute (ntiv qeej)
were deviced to be blown to show everyone of where their where about.
When settled further down south the wooden base (taub qeeg) was created
and united all pieces to gether in producing the melody of the Qeej as
a unit. The pieces were named after the six sons of Chi You or
supposedly the Hmong Deity then.
Most importantly, I would like to also know the history of the Thai,
Lao, and Cambodia reed pipes as well....
Please share your insights on this...
Nyob zoo ib tsoom hmoob sawv daws, Kuv tuaj hauv no yog xav tau cov npe kawm qeej, los yog phau ntawv kawm zaj qeej nej puas muaj leej twg muaj no thov nej pab xa rau kuv lo yog Contact rau kuv hauv tus Email no os ua tsaug ntau
Email: ***@gmail.com

Loading...